Našemu synovi je nyní 15 let a většinu klišé spojených s tímto věkem vůbec nesplňuje. Není ani rebelem, ani si neprobdí celé noci u počítače. Nepoflakuje se s kamarády venku a nedělá naschvály. Je to docela v pohodě teenager.
Jedna věc ale prozrazuje, že puberta přece jen zanechává své stopy: Zapomíná úplně všechno. A když říkám všechno, myslím tím opravdu všechno. Vzpomínáte si na typickou větu učitelů? „Kdyby ti hlava nebyla přirostlá k tělu, zapomněl bys i tu!“ Přesně tak vypadá náš syn právě teď.
Zapomíná kolo před školou, se kterým tam ráno přijel. Zapomíná venčit psa, i když mu to připomene lísteček a zpráva na mobilu. Zapomíná sprchovat se, napsat učitelce email, pingpongovou pálku cestou na trénink. V podstatě neexistuje nic, co by nemohl zapomenout.
Že to nedělá naschvál, je téměř jisté. Ale proč má jeho hlava momentálně takové mezery?
Všechno je to vina puberty
S příchodem puberty se u dospívajících mění nejen vzhled a tělo, ale také se dost mění v jejich hlavě. Existující nervová spojení se přerušují, aby mohla vzniknout nová. Tak to vysvětlují odborníci na dětskou psychiatrii.
A když je jedno spojení přerušené a nové ještě není správně propojené, tak prostě mohou nastat výpadky. Klasické problémy při přestavbě.
Zároveň pubertální teenageři ztrácejí smysl pro čas. Spíše žijí přítomným okamžikem. Proto může například vynášení koše „hned“ trvat 5 minut, ale stejně tak i 5 hodin. Nebo se to nestane vůbec.
Zapomětlivost jako reakce na stres
To zákeřné je, že zatímco dítě se snaží nějak zvládnout svůj život, my rodiče na něj často klademe vyšší nároky. Důvěřujeme mu (oprávněně) více a také očekáváme více. To je ale ve vrcholné fázi puberty špatná kombinace.
U některých teenagerů to totiž může vyústit ve stres a ten je také známý tím, že z lidí dělá spíše roztržité než svědomité.
Buďte informovaní technici
Co tedy můžeme dělat? Když zůstaneme u přirovnání přestavby, která probíhá v hlavě teenagera, měli bychom my rodiče chápat sami sebe jako informované techniky. To znamená: Měli bychom mít s našimi dětmi pochopení a tady a tam je prostě ještě jednou připomenout.
Zvlášť když jde o věci, o kterých víme, že jsou nám nebo dítěti obzvlášť důležité. Ve většině případů totiž není problém zeptat se potomka, jestli si sbalil pingpongovou pálku nebo jestli už venčil psa.
Nikdo nemusí svého teenagera sledovat 24 hodin denně, ale tam, kde nám to jde snadno a opravdu nás to nestojí energii, tam ho můžeme jednoduchými prostředky podpořit. Děti samy jsou totiž často nervózní ze své vlastní roztržitosti.
Trpělivost přináší ovoce
Je důležité si uvědomit, že tato fáze je přechodná. Mozek vašeho dítěte prochází zásadní reorganizací, která mu v budoucnu umožní lepší myšlení a rozhodování. Ty nové nervové spoje, které se právě budují, vytvoří základ pro dospělý mozek.
Místo konfliktů a frustrace zkuste přistupovat k situaci s humorem a pochopením. Vaše dítě to nechtěně ocení a vztah mezi vámi zůstane pevný i v těchto bouřlivých letech.
Praktické tipy pro každodenní život
Vytvořte společně systém připomínek, který funguje. Může to být tabule v předsíni, aplikace v mobilu nebo prostě ranní checklist. Nechte dítě podílet se na řešení jeho vlastní zapomětlivosti.
Vyhněte se obviňování a kritice. Teenager už sám ví, že něco zapomněl, nepotřebuje další přednášku. Stačí klidné upozornění a nabídka pomoci.
Pamatujte, že i vy jste jednou byli teenageři. Možná jste také něco zapomínali, jen si na to už nevzpomínáte. Empatie je v tomto období klíčová.
